„Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad,

Už víš jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat…“

(Za svou pravdou stát – Spirituál kvintet)

Máš roků 40 a další se za nimi tlačí. Jaká je jejich bilance? Nejsou promarněné? Co je důležité a co nikoliv? Čím jsi na hoře výš, tím sice dál vidíš, ale rozumíš více? Obzor se možná rozšiřuje, ale má smysl k němu jít? Je dobré stát na prahu a odkládat kroky, po kterých možná toužíš? Jaká je tvá kniha života?

Až dostuduji, tak začnu žít … až potkám tu pravou, začnu žít … až založím rodinu, začnu žít … až zajistím živobytí, začnu žít … až dobuduji, začnu žít … až děti odejdou z domu,  začnu žít. Nebude pak už pozdě?

Nejsme uvízlí v každodennosti valení svých kuliček? Možná už ani nevíš kam, jak a proč?

Královské otázky.

S nadějí hledíme, že tu snad ne nadarmo ještě vyčkává MÁG, který nabádá k plnosti života. Necháme jej spát nebo jej začneme sytit, aby se v nás začal probouzet? Jak takový Mág v tvém provedení vypadá, co dokáže? Komu a čemu slouží?

Před několika lety jsme se sebe i tebe ptali „Kam kráčíš?“ Při našem prvním setkání na QV I. jsme se ujistili, že hovory se dají vést takové, aby konečně mluvily o tom, co se nás hluboce dotýká a zajímá nás. Dokázali jsme mezi sebou sdílet a každý snad mohl být slyšet. Naučili jsme se šlechetně si zabojovat s druhými i se sebou, ocenit krásu a usednout na královský trůn. Dotkli jsme se opravdovosti.

Připravujeme pokračování kurzu Quo Vadis a jako tehdy, před tuctem roků jsme rozechvělí a napjatí, zda to svedeme. Zda dokážeme rozhořet tvoje srdce a zaujmout tvou mysl.

Plán máme takový:

Podstoupit dobrovolně nepohodlí tak, abychom ocenili to, co máme.

Rozhlédnout se do více směrů a zjistit, kde končí naše nenasytnost.

Oprášit sny.